Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pěstování chrastice rákosovité Phalaris arundinacea L. pro výrobu bioplynu: metodika pro praxi
Usťak, Sergej ; Strašil, Zdeněk ; Váňa, Vojtěch ; Honzík, Roman
Základním cílem metodiky je předložit uživatelům z řad zemědělců, zemědělských poradců, provozovatelů bioplynových stanic a všem ostatním zájemcům základní informace o pěstování a využití pro výrobu bioplynu perspektivní netradiční plodiny – chrastice rákosovité Phalaris arundinacea L. Doposud komplexní metodika popisující možnosti pěstování a využití této plodiny pro bioplyn zpracována nebyla. V úvodu metodika poskytuje základní botanickou charakteristiku rostliny a specifikuje půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště. Dále metodika popisuje ve formě příručky pro pěstitele technologické postupy pro zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochranu rostlin, sklizeň za účelem konzervace senážováním a následné produkce bioplynu. Na závěr dává přehled výnosového potenciálu biomasy a výtěžnosti metanu včetně podrobného ekonomického hodnocení.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Spalné teplo a výhřevnost vybraných energetických trav stanovení na základě elementární analýzy
SEDLÁKOVÁ, Aneta
Obnovitelné zdroje energie jsou z velké části zastoupeny energií z biomasy, která je pak využívána mnoha způsoby. Mezi ty nejběžnější patří přímé spalování fytomasy s cílem výroby tepla. K těmto účelům je v mnoha případech pěstována lesknice rákosovitá, které by mohla konkurovat jiná, výkonnější energetická tráva Szarvasi-1. Cílem bakalářské práce je porovnat vhodnost vybraných energetických trav (Phalaris arundinacea L. a Elymus elongatus subsp. Ponticus cv. Szarvasi-1) k účelům přímého spalování z hlediska výtěžnosti energie z jednotky produkce i plochy v rámci různých intenzit hnojení.
Možnosti uplatnění chrastice rákosovité pro energetické účely
VACEK, Martin
Cílem mé diplomové práce bylo porovnání vybraných pozemků, na nich byla sledována botanická skladba pozemku, stanovení střední indikační hodnoty vody v půdě. Pro spalovací parametry bylo zjišťováno počet plodných a sterilních výhonků. V literární rešerši jsou shrnuty obecné údaje o biomase a jednotlivých travinách, využívaných pro energetické účely. Dále je zde podrobný popis Chrastice rákosovité, její popis, agrotechnika a sklizeň. Důležité je také zmínit, zpracování biomasy do podoby briket a pelet. V poslední části rešerše je popis spalovacích zařízení biomasy. Praktická část popisuje získávání vzorků u jednotlivých lokalit a porovnává je navzájem.
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
PÍSAŘÍK, Martin
Diplomová práce se zabývá částečným hodnocením životního cyklu třech druhů energetických rostlin, konkrétně kukuřicí setou (Zea mays L.), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea L.), Szarvasi I (Agropyron elongatum L.) a jejich environmentálních dopadů během jejich pěstování. Jako rámec hodnocení byla použita doba od předseťové přípravy v prvním roce až po poslední sklizeň po desetiletém pěstitelském cyklu. K výpočtu emisí skleníkových plynů byl použit softwarový nástroj SimaPro. Cílem bylo zjistit kolik emisí skleníkových plynů (kg CO2eq na 1 kg sušiny) vznikne při pěstování vybraných energetických rostlin a porovnat, která rostlina je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Celková emisní zátěž vyprodukovaná během životního cyklu kukuřice seté je 0,199210 kg CO2eqv na 1kg sušiny, u chrastice rákosovité 0,182075 kg CO2eqv na 1kg sušiny. Szarvasi I je z environmentálního hlediska nejvíce šetrná produkuje 0,110232 kg CO2eqv na 1kg sušiny.
Pěstování vybraných energetických plodin výnosové parametry
NĚMEC, Václav
Diplomová práce v první části pojednává o obnovitelných zdrojích, možnostech využití biomasy a fytomasy rostlin. Další část je zaměřena na pěstování vybraných energetických plodin, jimiž jsou víceleté trávy Elymus elongatus (poddruh ponticus, odrůda Szarvasi-1), chrastice rákosovitá, ozdobnice čínská a jednoleté druhy kukuřice a čirok. Praktická část popisuje maloparcelkové pokusy s Szarvasi-1, chrasticí rákosovitou a ozdobnicí čínskou. Dále je uveden způsob založení polních pokusů s plodinou Szarvasi-1 jejich ošetření a sklizeň. Zaznamenány jsou výsledky z vlastních pokusů a jsou porovnány s literaturou. Poslední část se zabývá ekonomikou pěstování vybraných plodin.
Pěstování šťovíku krmného pro výrobu bioplynu: metodika pro praxi
Usťak, Sergej
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, provozovatelům bioplynových stanic a všem ostatním zájemcům základní informace o možnostech pěstování a zpracování na bioplyn perspektivní netradiční energetické plodiny šťovíku krmného (Rumex patientia L. x Rumex tianschanicus A.Los.). Doposud komplexní metodika pěstování této plodiny pro výrobu bioplynu zpracována nebyla. Metodika poskytuje základní botanickou charakteristiku rostliny, specifikuje půdně-ekologické nároky rostliny na stanoviště, popisuje způsoby zakládání porostů, agrotechniku pěstování, hnojení, ochrany rostlin, sklizně a konzervace silážováním pro výrobu bioplynu a poskytuje jejich ekonomické hodnocení.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2eq
HOVORKOVÁ, Sandra
Úkolem bakalářské práce ?Environmentální aspekty pěstování energetických plodin - produkce CO2 eq? je zpracovat literární rešerši shrnující agrotechniku pěstování vybrané energetické rostliny (Lesknice rákosovitá ? Phalaris arundinacea L.) a vliv jejího pěstování na životní prostředí se zaměřením na produkci skleníkových plynů vyjádřenou emisemi oxidu uhličitého (CO2). Náplň vlastní práce spočívá ve vytvoření rámce pro výpočet emisní zátěže pěstování lesknice rákosovité z hlediska CO2 v programu SIMA ? PRO.
Chrastice rákosovitá \kur{(Phalaris arundinacea)} jako invazní druh
SVAČINOVÁ, Kristýna
Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) je vytrvalá tráva, která se invazně šíří v Severní Americe. Důvody jejího agresivního šíření zatím nejsou známé. Tato práce je rešerší informací a výsledků výzkumu o chrastici rákosovité. Práce bude použita jako základ pro další výzkum chrastice rákosovité.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.